Altaj: 5500 km ve vlaku

"Takže podle tebe já tady stojím, nic nedělám a driftuju, jo?"
"Správně."
"V životě jsem nic takovýho nedělal a nikdo mě k tomu nedonutí."
"Václave, a jak dlouho budeme ještě driftovat?"
"Deset až jedenáct dní."
"To vám teda nezávidím."

Do Ruska jsme vyjeli v sestavě šesti lidí: Lukáš, já, Ondra, Petra, Honza a Klára.

Do Žiliny jsme jeli z Hlavního nádraží šest hodin. Jedlo se, spalo, předávaly se vpravdě královské dary - Lukáš měl o den dříve narozeniny, složili jsme se mu tedy na (velmi neskladný :-)) skleněný venkovní teploměr se stupnicí od -40°C do + 50°C. Jistě z něj měl velikou radost - však jak se nám po cestě hodil! Slavilo se rakvičkami se šlehačkou, v tomhle věku to ještě není neslušné.

V Žilině jsme dvě plonkové přestupní hodiny strávili na náměstí v cukrárně a ještě zaběhli do Tesca pro ingredience na houbu - a věru, Cola za 5,90 Sk je věru odporná. Krabicák chuť příliš nespravil.

V příslušný čas jsme se nakonec dobyli do našeho vagónu a obou kupé, ve kterých bylo krásných 30°C. Kupé byla pro tři lidi a působila ponuře a stísněně, tedy alespoň do doby, než se tam rozeznělo naše ukulele a kytárka.

Trudomyslnost je věc, která se NÁS týkat nemůže!

Další den kolem osmé večer jsme dojeli do Kijeva. Ač jsem vzala zubní pastu, na zubní kartáček jsem zapomněla a tak na nádraží proběhla akce "sežeň kartáček na zuby". Obtížné, ale nakonec úspěšné.

Další vlak byl mnohem luxusnější - lomená chodbička, nezbytný samovar (v ruských vlacích běžné) a kupé po čtyřech. Udělat sypaný čaj v drncajícím vlaku není jednoduché. Velkou roli v tom kromě ešusu hrála Ondrova teflonová pánvička a zdejší ubrusy, původně bílé, po vrácení v barvě čaje, konkrétně směsi daarjelingu, oolongu, pu-eru a zeleného.

Celníkům muzikální instrumenty Klára i Ondra svorně zapřeli. Kytárku s sebou máme spíš na podpal než na co jiného, nejde naladit.

Do Moskvy jsme dorazili po poledni.

Mají pěkné pravoslavné kostely

V úschovně nám za bágly na den napálili devět stovek. Skvělé. Jenže možnost ponořit se do víru velkoměsta bez zátěže je přece jen příliš lákavá, než abychom odmítli; o úschovně přímo u vlaků jsme nevěděli.

Moskevské metro je naprosto famózní. Každá stanice je jinak zdobená a všechny jsou nádherné (až na Pražskou - ta dost připomíná Pankrác).

Rudé náměstí je takové... červené. Jenže neb jsme byli v Rusku, kde se může stát všechno, bylo zrovna zavřené. ("Viděl jste někdy důl? To je díra v zemi. Prosím, pěněženku mi můžou vzít, kočár mi můžou vzít, ale důl... ten se může zasypat, zatopit, ale nikdo vám ho nemůže vzít!")

Krásné... červené :-)

Vyrazili jsme na blind podél Moskvy (řeky) a nedlouho poté, co začalo pršet, jsme dorazili k obrovskémui chrámu Krista Spasitele. Uvnitř je neuvěřitelně zlatý, zdobený a vysoký. Po schodech se dá dostat do spodního patra, kde jsou různé výstavy, expozice a krámky, je to tam ještě mnohem rozlehlejší a moc pěkné.

Chrám Krista Spasitele - je větší, než na obrázku vypadá

Dál jsme si prošli Arbat, tedy nejdražší ulici v nejdražším městě na světě. Byl pro nás velikým zklamáním, nějak nezaujal, vpodstatě vypadal jako horší kopie kterékoliv ulice staré Prahy.

Novým Arbatem jsme se vrátili k Rudému náměstí, ze kterého už odstranili záterasy. Stěna Kremlu je červená, Gum nenápadný a chrám Vasila Blaženého bych zasadila spíš do Íránu.

Kreml zvenku poprvé

Kreml zvenku podruhé - přes stěnu bych tam lézt nechtěla

GUM - zevnitř vypadá podobně jako obchoďák na Andělu 

Chrám Vasila Blaženého. Vstupné je snesitelné možná
pro hrdiny Sovětského svazu (cca 50r), pro nás nicméně ne

Hezké to je, ale Týn se mi líbí víc

Poslední akce byla "najdi kavárnu". Protože je ale nejběžnější cena za kafe kolem 150 rublů, vzdali jsme to. Projeli jsme si místo toho celý okruh hnědé trasy metra a na každé zastávce, která nás vzhledově zaujala, jsme vystoupili, abychom si ji vyfotili. Intervaly meter se pohybovaly kolem jedné minuty, příliš nás to nezdrželo - čistý čas jízdy kolem dokola je půl hodiny.

Zastávka Kijevská - na té jsme se pohybovali velmi často

Možná by se nad sebou návrháři pražského metra měli zamyslet

Moskevské metro prostě nemá chybu :-)

...jen ta Pražská není moc reprezentativní :-D

Pokračování