O granadských památkách, takže především o Alhambře - a samozřejmě o Parque de las cienciás, muzeu s výstavami z různých lidských oborů - ten mě opravdu nadchl. Na závěr výlet k moři, než jsem odletěla domů.

Sportování poosmapadesáté. Spousta běhání a krav magy. Moje první stovka od loňského podzimu. Smutný příběh o pračce a ještě smutnější příběh o mém egu, když mi laserem odstraňovali znamínka. Taky jsme s holkama pekly tradiční podzimní žaludové placky a byla jsem se podívat na vojenskou přehlídku ke sto letům české státnosti. A poslední víkend jsem byla opravdu hodně, hodně moc unavená.

Co bych vám povídala, říct si "nebudu chodit na stovky, dokud se nedám trochu dohromady" je hrozně jednoduché, ale sledovat ostatní, jak je absolvují a jsou z nich nadšení, zatímco já sedím doma, je těžké. Takžeeee...

Sportování posedmapadesáté. Poslední letní třída krav magy a začátek klasického semestru - už chodíme na P5/G a Honza hrozně trpí, páč tak pokročilí rozhodně nejsme, ale třída tak být zapsaná musela. Byla jsem na dovolené ve Španělsku u Alfíka a bylo to boží! Dvakrát jsem běžela z práce. Jednou jsem byla plavat a po skoro roce jsem byla lézt na stěně. Jo a mám asi miliardu nového nábytku a vybavení bytu a zbavila jsem se posledních starých věcí - jedna skříň skončila ve sběrném dvoře, dvě policové skříně u babičky ve sklepě. A hned je doma krásněji.

Druhá část výletu do hor. Ta strašidelnější.

Sierra Nevada jsou nádherné hory a já jsem naprosto nesvéprávný člověk: Bloudění na nejvyšším vrcholu pevninského Španělska; zničený vařič; sušenky bez cukru; odhazování batohu do propasti v touze nespadnout tam taky; ocúnová louka; liška modelka a spousta jiné zvířeny. A samozřejmě tisíce nádherných fotek nádherných hor.

Dramatický let do Malagy. Bouřky a průtrže mračen, které tam Alf zažil poprvé, a to tam bydlí od května. Výlet do nádherných kopců a únos na stop při návratu se psem, který nesmí do lokálních autobusů. Arabské lázně, což byl pro mě zážitek z jiného světa, ale klidně bych si to zopakovala. A tak vůbec - prostě Granada!

Letošní kemp na Slapech byl hektický. Po příjezdu jsem měla pocit, jako bych nespala tisíc dní, byla jsem vyčerpaná a bolelo mě celé tělo. Ale tak moc to stálo za to! Byla to skvělá párty od začátku do konce.

Pětidenní kurz první pomoci zakončený certifikátem zdravotníka zotavovacích akcí. Bylo to intenzivní, protože ZDrSEM učí zážitkem, takže jsme si všechny možné situace realisticky simulovali. Víte, co je na tom vlastně nejhorší? Čekání na sanitku. Těch pražských pět minut je naprosto nekonečných. Článek je dlouhý, ale byla bych moc ráda, kdybyste si ho aspoň prolétli a zauvažovali, zda podobný kurz neabsolvovat na vlastní kůži. Čím víc lidí se znalostmi první pomoci na ulici bude, tím bezpečnější všichni budeme, žeáno.

Sportování pošestapadesáté. Nabitý měsíc. Chodila jsem plavat a pomocí videa se snažím zanalyzovat, jak zlepšit práci rukou - komentáře k technice vítám. Pravidelné tréninky krav magy jsem si na srpen zaplatila jen jednou týdně, ale i tak mě pobodali nožem do krve (gumovým - není co dodat), a taky jsem absolvovala čtyřdenní kemp na Slapech, kde byly naprostým hajlajtem noční kickboxové zápasy - viz přiložené video. Třikrát jsem byla běhat (v tomhle hicu spíš "běhat") a taky jsem si udělala na kole výlet po Brdech, kde je to krásné. Dva dny jsem strávila v Krkonoších. Jako bonus Kika Story o tom, proč se při nakupování nábytku tomuhle obchodu rozhodně vyhněte. A spousta fotek!