Od kdy jsem já ta, kdo sedí doma, zatímco jsou lidi rozlítaní po celém světě??

Kdo jsem a co jsem udělala se starou Eliškou?

5. z 95 žen,
95. z 447 startujících,
čas 16 hod 9 min na 95 km / 3500m+

Byla jsem o víkendu na výletě. Byl to jeden z těch výletů, o kterých vlastně není moc co psát, protože byl krásný - neobsahoval vůbec žádná protivenství a nijak jsem při něm netrpěla. A copak já umím popsat něco takového?

Sportování poosmnácté.

Další nedokončený pochod na kontě.

Výlet s Bětkou, s oblíbenými básníky, s botami i bez bot, se zhasnutými čelovkami a se svitem Měsíce, se zelenými lesy a s poli plnými ječmene, s večerním ohněm a spaním pod širým nebem, s nekonečnou zásobou dobrot a se sluncem nad hlavou.

Na druhý květnový prodloužený víkend jsme s Erikou, Standou, Radkem, dvěma psy a o den později dorazivším Jirkou vyrazili do Žďárských vrchů.

Proč jsem se znovu přihlásila? Důvodů bylo více:
- protože tou dobou stála registrace jenom 800,-
- protože jsem si myslela, že když lépe natrénuju, bude to mnohem lepší
- protože jsem nepoučitelná...

Sportování posedmnácté.

Vy víte, že na dálkové pochody chodím kvůli vlastnímu pocitu, že se snažím zvítězit sama nad sebou a vítězství nad ostatními jsou podružná, že jsem skromná a nemám potřebu se chlubit... jenže když já jsem vyhrála! A i když se tu pochválím sama (jenom asi tisíckrát), tak mě klidně pochvalte taky. Já to snesu. To protože jsem tak úžasná. Už jsem říkala, že jsem vyhrála? :))