Běhám rok a tři čtvrtě, více či méně. Člověk by si myslel, že bych za tu dobu už mohla vědět, jak na to. ... No, rozhodně vím, jak by se na to jít nemělo.

Zpráva ze zadních pozic - jak se na závod připravoval někdo, kdo dokončil čtvrtý od konce a kdo už předem počítal s časem kolem padesáti hodin.

Jubilejní ročník s velmi jubilejní trasou: 145 km a 5200 metrů převýšení. V cíli jsem byla po 47 hodinách a 46 minutách jako dvacátá žena. Z 278 startujících jich dokončilo 130, z toho žen - ano, hádáte správně - dvacet.

9. den: Apinavak Yayla → Karmik Yayla
10. den: Karmik Yayla → Haçinavak Yayla
11. den: Haçinavak Yayla → Kale-i-Bala

Souhrn věcí, které používám při cestování, výletech a pochodech. Je toho víc, než bych čekala, a kdo se pokusí spočítat, kolik bych měla peněz, kdybych tohle všechno neměla, toho si najdu a bouchnu ho.

6. den: Kars → kousek nad Olgunlarem
7. den: kousek nad Olgunlarem → jezero Atsiz Gölü
8. den: jezero Atsiz Gölü → Apinavak Yayla

Oficiálních 118 km s převýšením 3450 m, reálných 126 km s převýšením 3800+ za 31 hodin a 25 minut. Stránky akce zde, informace z kontrol zde. Z třiceti devíti startujících jich dokončilo třicet tři, z toho jedenáct žen.

1. den: Praha → Budapešť
2. den: Budapešť → Istanbul → Trabzon
3. den: Trabzon → Sümela → Artvin
4. den: Artvin → Şeytan Kalesi
5. den: Şeytan Kalesi → Ani → Kars

Předem prosím všechny, kdo závod šli, aby nečetli dál. Fakt. Protože tohle je trochu ostuda. Cílová skupina článku jsou tentokrát lidi, kteří rádi koukají na barevné fotky plné podzimního listí a mlžných oparů.