Nejsem příšerná chůva kvůli nedostatku trpělivosti nebo jiným charakterovým rysům, čehož jsem se kdysi obávala nejvíc. Jsem příšerná chůva, protože...

Před více než měsícem mi Petra napsala, ať si na večer 21. 6. nic neplánuju, že potřebuje hlídání, protože jde do divadla. Už tehdy jsem tušila, že to nebude poklidně strávený večer se skripty.

Další rozkošné zkouškové na FF UK. Ačkoliv jsou zde předměty obtížnější než na PedF UK, je jich méně a je čas se jim pořádně věnovat. Baví mě to. A baví mě, že mě to baví.

Slibuju, že to tady už přestanu zahlcovat školními úlohami, které nikoho nezajímají. Časem. Ale tohle je vážně dobrý :)

Na rétorice jsme si měli na zápočet připravit desetiminutovou mluvenou prezentaci o čemkoliv češtinářském a měli jsme se u toho tvářit, že jsou naši spolužáci běžná středoškolská třída. Připravila jsem si charakteristiku romaneta, neboť koneckonců já se o něm na gymplu dozvěděla kulový.

Už na základce jsem věděla, že chci na VŠ studovat češtinu. Ještě v prváku na VŠ jsem ale neměla příliš dobrou představu, co to vlastně obnáší. Dozvídám se to po pěti letech, neboť si konečně mám možnost zapsat zajímavé předměty a dozvědět se, jak se v jejich oboru provádějí výzkumy.

Navážu na dva články od Boudiccy (ten a ten) a místo učení na pondělní zkoušku se tu podělím o své nadšení z henny.

Měly jsme se spolužačkou na neurolingvistice referát o poruchách vnitřní řeči. Bylo to zajímavé, i když to hodně zabředá do odbornosti. Kdo má odvahu a hodně času, může si to zkusit přelouskat ;)

Bylo to divné, všechno, několik posledních dní, ze kterých si nepamatuji víc než polehávání v posteli a mátožné stavy.

Jarní píseň nás vyhnala do dálav. Šli jsme tam, kde koruny stromů velebně šumí, kde omamně voní pryskyřice a kde kraj k večeru zrudne sluneční krví... A zapadli jsme tam po kolena do sněhu.