Nevěděla jsem ve středu, jak odpovědět na otázku, co čtu nejraději. Skoro se zoufalstvím jsem se slyšela, jak vyslovuji, že českou literaturu devatenáctého století.
Tak jsem se rozhodla si trochu hlídat, co vlastně čtu.

(S nákresy a koláčovými diagramy.)

Sliby jsou chyby a já už si nikdy nic slibovat nebudu.

A víte, že mám docela ráda i pátky?

Jsem ochotná stručně připustit, že mají čtvrtky něco do sebe, a to i přesto, že mám syntax v úterý.
Ale jen proto, že ze mě v tenhle čtvrtek zcela zázračně spadl splín a bahno posledních dvou měsíců.

...a skřivánci jsou na dně.

Vyprávění z pohledu nadosobního vypravěče má výhodu relativity, pokud se jedná o typ "reflektor". A protože jsem přece jen životní optimista, mám se vlastně naprosto skvěle!

Datlím do počítače podivná slova v neexistujících jazycích, zírám bez pochopení do monitoru, pálím svíčky jako by v nich bylo kofeinové aroma a vyžívám z hudby, které si domů tahám víc a víc...

Líbí se mi tyhle články řadit do rubriky "životní styl" :-)

Neděle. Pořád nevím, co si o ní myslet, ale protože mě bavila každá její jednotlivost, tak byla asi super :-)