Sportovní deníček: březen 2023

Březen. 127 ujetých a upajdaných kilometrů a celkově 16,5 hodiny sportu.

Čím víc se blíží deadline na odevzdání diplomky, Brazílie a státnice, tím víc stresu mám a tím hůř se vypořádávám s drobnými zádrhely na cestě. Jako když třeba opakovaně po čtyřkilometrové chůzi nemůžu další den chodit.

Zase ale ne všechno je špatný. Vyloženě radost mi udělal nehet na noze, který byl černý od doby, co jsem se loni v srpnu kopla o práh balkónových dveří (a bála se, že jsem si ten prst zlomila a že nebudu moct odjet na dětský tábor), protože mi teď konečně odrostl. Po sedmi měsících, fíha. Konečně se nebudu v bazénu stydět i bez nalakovaných nehtů.

Taky si začínám být čím dál víc jistá při zatěžování pravé paže, ve které mi od předloňských berlí řádil zánět nebo natržený sval nebo tak něco. Pořád sice moc neklikuju a nepokouším se na hrazdě o shyby, ale třeba u posilovacího kolečka nebo cvičení ve visu už ta ruka skoro nebolí. Až se mi po tom zastesklo, tak jsem se aspoň nechala na konci měsíce naočkovat na meningokoka a ještě mě čeká břišní tyfus.

Chůze
7x, celkem 35 km a 7 hod

pátek 3. 3. 2023: 5,75 km, 1 h 4 min, 5,3 km/h, 48 m+.
sobota 4. 3. 2023: 5,45 km, 1 h 2 min, 5,3 km/h, 98 m+.
pondělí 6. 3. 2023: 5, 23 km, 1 h 6 min, 5,4 km/h, 59 m+.
pondělí 20. 3. 2023: 4,09 km, 57 min, 5,0 km/h, 26 m+.
čtvrtek 23. 3. 2023: 5,53 km, 1 h 2 min, 5,4 km/h, 41 m+.
pondělí 27. 3. 2023: 4,77 km, 54 min, 5,2 km/h, 29 m+.
středa 29. 3. 2023: 4,21 km, 48 min, 5,2 km/h, 26 m+.

Z kraje měsíce jsem testovala, kolik můžu v kuse ujít kilometrů, než mi pravá noha vypoví službu a já ji za sebou budu muset tahat. Pravda, ne vždy jsem to správně odhadla a byla v kritickou dobu poblíž MHD, což s sebou neslo mnohé nepříjemné momenty a delší regeneraci, ale dotáhla jsem to, jářku, ze čtyř na pět kilometrů!

Ta frustrace z toho, že ale občas večer skončím vleže na gauči nebo doma pajdám o berlích, protože mě koleno začne zničehonic strašně bolet v místě vnitřního menisku, byla ale obrovská, a tak jsem zase chodit přestala. Vlastně jsem přestala dělat všechno - udržet si morálku, když je to náročné v práci, do toho jsem v kritických chvílích se školou a ještě se sype zdraví, to jsem už nedala.

Ke konci měsíce ale rozkvetly stromy a zvedl se vítr a já ven už musela - a bylo to mnohem lepší. Začala jsem hledat nejhezčí cestu z práce přes Dívčí hrady na přímý autobus domů a objevila jsem spoustu cestiček a pěšinek, o kterých jsem dřív neměla ani tušení. Sbohem, zlézání skály nad kolejemi, má dřívější jediná cesto.

Konečně jsem nacházela cesty, které měly klesání buď prudké, ale po pěšině, anebo ještě lépe pozvolné.

Jo a vyhlídla jsem si hrozně hezkej dům. Nemáte někdo navíc cca padesát milionů?

Kolo
8x, celkem 92 km a 4 hod

neděle 5. 3. 2023: Zwift Paříž - 9,35 km, 23 min, 23,8 km/h, 65 m+, 131 W.
neděle 12. 3. 2023: Zwift New York - 9,96 km, 26 min, 22,2 km/h, 136 m+, 133 W.
pondělí 13. 3. 2023: kolo Praha - 9,23 km, 37 min, 14,9 km/h, 142 m+.
pondělí 13. 3. 2023: kolo Praha - 9,11 km, 35 min, 15,6 km/h, 107 m+.
čtvrtek 16. 3. 2023: Zwift Skotsko - 8,27 km, 17 min, 27,7 km/h, 71 m+, 134 W.
sobota 18. 3. 2023: Zwift Watopia - 9,89 km, 21 min, 28 km/h, 109 m+, 142 W.
neděle 19. 3. 2023: Zwift Watopia - 19,58 km, 41 min, 28,1 km/h, 156 m+, 147 W.
neděle 26. 3. 2023: Zwift Richmond - 16,9 km, 37 min, 27 km/h, 142 m+, 145 W.

Na kole už mě to nebaví tolik, protože mám k dispozici chůzi. Přesto je cyklotrenažer skvělý způsob, jak si na půl hodinky odpočinout od koukání do rozepsané diplomky. Přestala jsem u ježdění poslouchat podcasty - jsem ve fázi, kdy do hlavy nechci cpát jakékoliv mimoškolní znalosti a informace - a začala poslouchat české písničky, které slýchám málokdy, protože u nich nedokážu pracovat hlavou. Nojo! Jenže já mám tendenci si k nim zpívat, a obzvlášť ve stoupáních je to fakt výzva. Ještěže bydlím sama, moje usupené skřehotání by nikdo kromě fíkusu poslouchat nezvládl.

(Je to dobrý, fíkus mi při zpěvu ještě pořád nepřizvukuje. Jsem ale v takovým permanentním stresu, že to musí každou chvíli přijít. Stay tuned.)

Oblíbila jsem si trasy po světě. Líbí se mi, že nejsou na výběr pořád všechny, ale že je tam k dispozici world schedule na celý měsíc a každý den jsou kromě fiktivní Watopie dvě jiné reálné lokality. A na jezeru Loch Ness byla lochnesska! Nafukovací, ale přece. A polární záře. Ach.

Taky jsem si jeden den vyzkoušela jet do práce na kole, ale je to pořád ještě moc brzy. Sice jsem tam dojela, ale to prudké stoupání mi i tentokrát dalo zabrat, a tak jsem už v práci tahala zbytek dne nohu za sebou, a dojet odpoledne zpátky domů bylo pouze a jenom dílem silné vůle.

Plavání jsem úplně vypustila. Bazén mám přes celou Prahu a časová ztráta z cestování je v době psaní diplomky neakceptovatelná.

Posilování
12x, celkem 5,5 hod

Posilování jsem tenhle měsíc moc nedala. Bylo to asi hodně znechucením nad tím, že mě z každé větší zátěže při cyklistice nebo chůzi bolí koleno, že jsem najednou přestala mít motivaci se o cokoliv pokoušet. Je to totiž druh sportu, který nemá okamžitý efekt v podobě dobrého pocitu z množství potu a vyplavených endorfinů, a výsledky jsou méně hmatatelné, i když o nic méně důležité.

Žejo, já si dobře uvědomuju, že díky cvikům, které mi vykrystalizovaly jako nejvhodnější, jsem mnohem méně rozkydlá a mám pevnější střed, díky kterému neodpadám na rehabilitacích jako po minulé a předminulé operaci, když mám cvičit vleže s nohama ve vzduchu. (Teoreticky mě taky možná méně bolí záda, než kdybych necvičila? Tu možnost, že by mě bolela ještě víc než v posledních měsících, si ani nechci představovat.)

Jenže je pro mě těžké se dokopat po práci i jen k psaní diplomky, že nutit se ještě do něčeho dalšího je pro mě nevýhodný. Jsou dny, kdy jsem v pohodě a dělám diplomku a cvičím, a jsou dny, který by neměly existovat, a to ani nepíšu, ani necvičím.

Pěší cesta z knihovny přinesla dávné vzpomínky. Ten čelní vchod vede do Goethe Institutu, kam jsem si chodila pro knížky během studia němčiny na bakaláři.

Od zítřka mě čeká rozhodující měsíc. Držte mi palce.