92. Deset intenzivních dní na dětském táboře jako zdravotnice, dva mammalwatchovací výlety s Ebříky za Prahu (v článku mám video a fotky z pulsaru) (sova pálená!!), Black Widow v kině, hádka s pejskařkou, ranní tma při bězích do práce a fantastické inverze a východy slunce. Dohromady 130 km, z toho 85 km běh, 34 km kolo a 10 km chůze; a navíc 1 střelnice a 2 odcvičené tréninky s kettlebellem.
pondělí 2. 8. 2021: ranní běh
15 °C
Potkala jsem kočku, která na mě moudře pohlížela. No a jinak to bylo hrozně fajn. Mobil mi sice tvrdil, že jsem úplně vyčerpaná, a jak s ním ve většině případů ohledně body battery souhlasím, tak tentokrát byl těžce mimo, cítila jsem se skvěle. Takhle krásně jsem se už dávno neproběhla. 8,7 km, 1 h 2 min, 7:09 min/km, 180 m+.
Jo a v pondělí večer jsem byla v kině na Black Widow! Já do kina moc nechodím - v roce 2019 to byli Avengers: Endgame a John Wick 3 a něco mi říká, že předtím to byli v roce 2015 Avengers: Age of Ultron. Mě totiž většinou hrozně iritují ostatní lidi, kteří do filmu křoupají, kopají mi do sedačky a svítí mobilem. Jenže tahle projekce byla naprosto super, lidí (asi i kvůli covidově omezené kapacitě sálu) docela málo, všichni patřičně zticha v napínavých scénách a smějící se při vtipech... a že se roušky stáhly, sotva se zhaslo, a nasazovaly až při východu ze sálu, mě nepřekvapilo. (A ani nepohoršilo, po doběhnutí očkování už to neřeším.) No a film, na to, jak mizerné měl hodnocení na CSFD, se mi líbil. Akční scény hezké, vtipy vtipné, postavy sympatické, vdovy patřičně cool... fakt dobrý. Nic hlubokýho, ale já od toho nic jiného než vizuálně uspokojující podívanou nečekala.
úterý 3. 8. 2021: ranní běh
12 °C
Nějak se nám po ránu začíná ochlazovat, dneska jsem už ke kraťasům vytáhla placebo bundičku! A běh byl takovej neslanej, nemastnej, ale to možná bylo tím, že jsem táhla plný batoh věcí - kromě objemných a těžkých šatů taky čistý ručník a turban. A nakonec to vůbec nebylo špatné - víckrát jsem zastavovala na focení, takže mám celkově pomalejší čas než včera, ale podle Stravy na aktivní čas to bylo lepší. A cestou jsem si v hlavě porovnala nějaké věci, které potřebuju dořešit a které mě zas trochu smílají, takže to bylo fajn. 8,75 km, 1 h 3 min, 7:18 min/km, 160 m+.
úterý 3. 8. 2021: střelnice
Lero, 1 hod, P-10 75 ran a Walther PPQ 30 ran
Po třech měsících na střelnici... a v životě mi to nešlo tak špatně. Ty zpropadený šaty, se kterými jsem se ráno táhla, mají hrozně pevnou látku, takže byl problém se nahrbit do správného postoje - tím to začalo. (Já totiž oblečení na střelnici volím jenom podle výstřihu - kvůli horkým hilznám v podprsence. Budu muset začít zohledňovat i střih v ramenou a materiál...) No a prostě to nepadalo. Jakože hrůza. Z PPQ to nešlo vůbec a z P-10 občas, když jsem se hrozně soustředila a zrovna jsem dostala připomínky k úchopu a postoji. Jako ještě že už jsme odešli.
středa 4. 8. 2021: odpolední běh
22 °C, chvílemi zataženo
Moje hodinky mi při hledání družic vždycky napíší, jak by měl vypadat optimální trénink podle toho, jakou jsem měla zátěž v poslední době a jaké hodnoty všeho mi aktuálně měří. Včera a dneska se vytáhly: Dnešní doporučení - odpočinek. Žádný trénink, abyste byli připraveni intenzivně trénovat. Odpočiňte si nebo... nevim, nafotila jsem si jen první obrazovku. Ale jako dobrý, odpočinek mám v plánu v týdnu od 16. 8., jestli mi tam do toho ještě něco nevleze. A běh domů nebyl zas taková trága, protože jsem běžela jen na autobus úplně pod kopec, takže zcela bez stoupání. A bylo sice vedro, ale bylo to fajn. S tím omezením, že na táboře na to nebudu mít žádný prostor, se běhá líp, že jako vím, že tam si nohy odpočinou, i když tělo jako celek nejspíš zase skončí úplně vyčerpané. 6,17 km, 38 min, 6:14 min/km, 34 m+.
čtvrtek 5. 8. 2021: ranní běh
15,5 °C a slabý déšť
Pořád mám prý místo trénování odpočívat. Což jsem vzala zodpovědně a zapomněla si přenastavit budík po včerejší jízdě autem, takže jsem vybíhala o půl hodiny později než normálně, takže jsem dobíhala na minutu přesně se začátkem pracovní doby. Kdo umí, umí. A zase to nebylo špatný; není mi jasný, o co těm hodinkám jde. Já jsem sice obecně vyčerpaná, ale spíš duševně, a ne fyzicky. Asi to moje tělo dává najevo víc, než bych čekala. 8,76 km, 1 h 2 min, 7:08 min/km, 166 m+.
pátek 6. 8. 2021: ranní běh
12,5 °C, mlha
Rychlý předodjezdový výběh, protože na táboře toho už moc nenaběhám. Fartlek, abych se dostala na chvíli z komfortní zóny, a teda vůbec mi to nechutnalo. Tohle bych měla dělat častěji - jenže cestou do práce nebo z práce s batohem na zádech se nechce, no. 3,3 km, 21 min, 6:24 min/km, 49 m+.
pátek až neděle 6. - 15. 8. 2021: tábor
Článek ZDE. S přehledem letošních nejnáročnějších deset dní - fyzické i psychické vyčerpání, jaké jde těžko někomu popsat, protože pod "letní tábor" si všichni představí div ne odpočinkovou dovolenou.
úterý 17. 8. 2021: ranní a odpolední kolo
ráno 11 °C, odpoledne 17 °C a silný vítr
Až při odjezdu z bytu mě napadlo po té době od poslední jízdy zkontrolovat gumy, a samozřejmě byly docela měkké. Ale tu jednu cestu dojedu, vždyť mám pumpičku zahrabanou v brašně pod převlečením, to do práce počká. A pak jsem si při sjezdu z obrubníku málem cvakla o ráfek. Stejně jsem ale jela dál, byť jako přilepená, a teprve v Hlubočepích jsem to vzdala a dofukovala, protože jinak bych to stoupání nevyjela. A pak jsem si nepustila snímání hodinkami, takže bez údajů o rychlosti. 9 km.
Byla jsem dneska úplně strašlivě vyřízená. Ještěže je kolo tak automatická záležitost, která jde provozovat i napůl v bezvědomí. (Tomu odpovídá i fakt, že jsem se z cyklostezky zapomněla odpojit na silnici, takže jsem jela po své běžecké trase místo po té, kudy jezdívám na kole.) Ale dobrý, no. 9,31 km, 28 min, 19,4 km/h, 115 m+.
středa 18. 8. 2021: ranní běh
13 °C, vítr
Koncentrované zoufalství. Snažím se po táboře spát co nejvíc, ale i tak se prolévám kafe a stejně nejsem schopná udržet otevřené oči a mozek v chodu. Pocit únavy je tak hutný, že mám pocit, že bych ho mohla odkrajovat po plátcích. No a dnešní běh byl přesně tak unavený jako já v posledních dnech. Nechtělo se, nemohla jsem dýchat, tep mi lítal k nebesům, fuj fuj. Spát, potřebuju spát. 8,75 km, 1 h 3 min, 7:17 min/km, 149 m+.
čtvrtek 19. 8. 2021: ranní a odpolední kolo
ráno 16 °C a chladný vítr
Vzala jsem si na ráno dvě hodiny volno, abych se konečně dospala... a ono to fungovalo! Probudila jsem se sama od sebe po šesté hodině a bylo mi blaze. Před odjezdem jsem ještě měla čas si sednout k piánu, prostě idylické ráno. A překvapilo mě, jak málo lidí bylo po sedmé hodině venku. Myslela jsem, že tou dobou začíná špička? Ale asi ne. (Taky mě překvapila rezavá veverka, která na parkovišti stála v cestě, kudy obvykle sjíždím z chodníku od baráku do silnice, a koukala, jestli ji objedu, nebo ne.) A jelo se krásně. Ve stoupání z Hlubočep mě předběhl běžec, ale já mu to přála, protože mi je jasný, jak musel on být pyšný, že předběhl cyklistu. 9,16 km, 31 min, 17,2 km/h, 143 m+.
Odpoledne to bylo fajn. Tentokrát už jsem byla dostatečně bdělá, abych zvládla jet správnou trasou, a domů to je na kole prostě chvilka. Ten večer mě ještě čekal mammalwatching s Ebříky za Prahou, a tak to bylo vítáno dvojnásob. A protože nemám žádné fotky z kola, níže video z pozorování křečků, na kterém jsme sice nepotkali jediného křečka, ale zato tisíce zajíců, spoustu hrabošů, srnku, ježka a myš. Takhle vypadá, pěkně prosím, v pulsaru hraboš polní:
(Filmovala Ivana)
pátek 20. 8. 2021: odpolední běh
21 °C a slabý déšť
Do deště se mi vůbec nechtělo vybíhat, ale nebylo zbytí, logistické přípravy to vyžadovaly. A nakonec dobrý - cyklostezky byly díky tomu prázdné, (na toho idiota, co jel uzoučkými serpentýnami v autě - v zákazu vjezdu - padesát, takže jsem skoro nestihla v zatáčce uskočit mimo cestu do křoví, jsem stihla i naštvaně zařvat, protože na kole by mě prostě srazil,) déšť chladil a ještě jsem potkala dva králíky, z toho jednoho skoro černého. 6,19 km, 39 min, 6:22 min/km, 41 m+.
sobota 21. 8. 2021: noční mammalwatching
S Ebříky u Lázní Toušeň. Křeček zase žádnej, ale já bych byla spokojená i zase jen se srnkami, zajíci, hraboši a myšicemi - jenže my potkali a opakovaně pozorovali i sovu pálenou! Boží!! Nejprve nám přeletěla nad hlavami sama, a to jsme si nebyli jistí, jaká sova to je, a tak pak Honza pouštěl nahrávky sýčka, kalouse a sovy pálené - a ona se přiletěla znovu podívat! A pak jsme ji našli sedět na konstrukci haly. Nádherná. Jo a taky jsem málem zašlápla maličkého zajíčka, kterého jsem si nevšimla, dokud jsem na něj skoro nedošlápla, a on se pak nechal fotit úplně z blízka. A Ivana málem zašlápla myšici, jak se ji snažila udržet na poli mimo vysokou trávu, aby ji mohla vyfotit. A hrabošů jsme taky viděli spoustu a počítání zajíců v zorném poli pulsaru bylo jak počítání oveček před spaním. A ještě byl bezvadnej úplněk.
A tohle je sova pálená
pondělí 23. 8. 2021: ranní běh
12 °C, tma
Spousta událostí při běhu. Hned u nás na Kamýku mi přes cestu přeběhla liška. Já ji za celý život nikdy neviděla a teď v posledních pár letech už poněkolikáté, to je tak super. Pak jsem se pohádala s paní, která měla retrívra na volno, a když jsem na ni zavolala, jestli by si ho mohla zavolat, protože ke mně běžel, štěkal a vrčel, tak začala, že mi neublíží, a když jsem se jí pokusila vysvětlit, že to ale nemůžu vědět a že je to nepříjemný pocit, tak začala, že ona ho má pojištěného a je to její zodpovědnost, tak ať se uklidním. Jak jsem nekonfliktní a do otevřených hádek takřka nikdy nevstupuju, tak tentokrát jsem to nevzdala. No a ještě skoro lepší než liška bylo to, že jsem pomaličku vyklusala to stoupání! Kde se to ve mně vzalo? Já sice přes prázdniny trochu zhubla, a možná si teď pohybově i odpočala, ale stejně jsem to nečekala a je to boží a chci ještě. 8,73 km, 1 h 0 min, 6:55 min/km, 160 m+.
středa 25. 8. 2021: ranní běh
8 °C, tma
Dneska ráno už byla pěkná zima - ke kraťasům jsem si vzala dlouhý rukáv a bylo to akorát. Potkala jsem veverku a famózní inverzi s východem slunce. A hlavně - hlavně - pořád mi to děsně běhá! Jakože pomaličku vyklusám to stoupání a neumřu přitom. Dneska pod hodinu! Radost. 8,85 km, 59 min, 6:43 min/km, 149 m+.
pátek 27. 8. 2021: ranní běh
11,5 °C
Líbí se mi, že se mi konečně daří vyklusávat to hlubočepské stoupání, a tak jsem se rozhodla mít dostatečné množství regenerace a běhat jen obden - a hrozně mě štve, že mi hodinky kvůli tomu změnily stav tréninku z "produktivní" na "udržování". Ale funguje to, dneska zase super, fakt mi to běhá. K tomu jen musím podotknout, že díky Kostarice a táboru se mi konečně povedlo shodit nadbytečných pět kilo, které jsem přibrala během všech svých covidových karantén, a s běháním to udělalo víc než všechen trénink dohromady, mám ten pocit. Dneska jsem se dost nabalila, protože mi byla poslední dobou zima, takže jsem dlouhými elasťáky, dlouhým rukávem + šátkem kolem krku zahájila zimní sezónu, protože takhle oblečená většinou běhám v prosinci. Ale dobrý, běh dobrý. Zato v práci jsem pak už jen trpěla... Několik dní mě už bolí záda a nevím, čím to je - myslela jsem si, že tréninky Koule, ale ony jsou hrozně nenáročné a navíc dneska by k tomu neměl být důvod. No a zrovna dneska se mi z bolesti už chtělo regulérně zvracet. Zavedla jsem strečink, v práci mám masážní míček na záda, ale nepomáhalo nic... až mi kolegyně dala Ibalgin, (já lékovku v běžeckém batůžku netahám,) který na mě neměl nikdy žádný účinek... a on zabral. Poprvý v životě. Jako že jsem pak už nechtěla umřít. Zázrak. Stejně jsem si preventivně zajela na antigen, protože rozlámanost byl jeden z mých loňských příznaků, ale dobrý, vyšel negativně. (Ano, jsem očkovaná, a ne, nepovažuju to za 100% ochranu.) Takže asi tak. 8,69 km, 58 min, 6:46 min/km, 151 m+.
pondělí 30. 9. 2021: ranní běh
10 °C
Jako nechci se chlubit, ale vau! Já se chci pořád takhle zlepšovat! Dneska jsem odvážně zvolila k dlouhým kalhotům (protože v kraťasech mě v zimě už dost bolelo operované koleno) krátký rukáv a šátek kolem krku a bylo to super - na nohy mi bylo vedro, ale to se dá zvládnout, a rukama jsem se hezky chladila. A dneska poprvé jsem kopec vyběhla opravdu celý v kuse, jen se zastavením na fotku. A byl to běh jakože běh, nejen pomaličké klusání sotva dosahující rychlosti chůze. Já jsem na sebe TAK pyšná! A zbytek cesty jsem si ještě fartlekovala, jakože jsem sem tam, když to bylo rovný, přešla do sprintu a pak zas běžela standardním tempem dál, abych si trochu posouvala laktátový práh (a zvětšila plíce). Fakt dobrý dneska. Jak se poslední týden posouvám výkonnostně dopředu, tak mě to hrozně baví. 8,8 km, 58 min, 6:35 min/km, 142 m+.
pondělíZdroj: eithne.pise.cz//...