Trochu běhu, trochu krav magy a jedno plavání. Ramen. Krátká trasa Pražské stovky. Den blbec a týden blbec a taky konec roku blbec. Fialové berle, zážitky z ambulance a Uber jako nejlepší kámoš. Do nového roku hlavně hodně zdraví! Sportování podvaasedmdesáté.
Poprvé na jiný kontinent, poprvé přes oceán, poprvé na jižní polokouli!
První, poněkud nudný a nezáživný díl, který obvykle mívá z hlediska dlouhodobé čtenosti největší počet přístupů, protože schraňuje organizační záležitosti. Vytapetovala jsem ho fotkami ubytování, ale slibuju, že v dalších dílech už to bude zábavnější. Možná přijde i kajman!
Poloviční trasa Pražské stovky. Chtěla jsem být v cíli před jedenáctou, a nakonec jsem dorazila před sedmou, takže dobrý. A bylo to krásný, od trasy přes počasí až po organizaci bez chybiček.
Rekreace v Krkonoších ukončená výběhem na Sněžku; a o čtyři dny později odlet do Ekvádoru, kde jsem strávila skvělých 17 dní. Mimo to jsem toho moc nestihla - dva tréninky krav magy (po šestitýdenní pauze), tři běhy (v Krkonoších moje fyzička vzrostla raketovým tempem) a jeden výlet. A taky tradiční pečení žaludových placek podle receptu z foglarovek. Sportování pojednasedmdesáté.
Můj milý deníčku, udělala jsem naprosto neslýchanou věc: vyrazila jsem na dva týdny do Krkonoš. Horská chata, plná penze a ryze individuální program.
Báječný měsíc. Jedna stovka, jeden vandr a jedny dvoutýdenní Krkonoše. Plavání, krav maga, běhání, kolo, střelnice, výlety, ping-pong, sauna, wellness & jedno moudro z první pomoci na závěr. 122 běžeckých, 167 výletových a 79 cyklokilometrů. Sportování posedmdesáté.
Krásná trasa podzimní krajinou Rychlebských hor. Bohužel taky prachbídná organizace, u které mi nevadily ani tak samotné nedostatky, jako spíš fakt, že se informace na stránkách a v itineráři rozcházely s realitou. Ale podzimní Rychlebské hory! Můj foťák si zase jednou zařádil.
Sportování podevětašedesáté. Jedno lezení, jeden výlet v Jizerkách, jeden swimrun závod, dvakrát bazén, dvakrát střelnice, 117 km na kole, 98 km běhu a začátek kravmagového semestru. Z mikropříběhů tu je taky mobil zapomenutý na návštěvě, oprávněná, a přesto nespravedlivá pokuta za parkování, hipsterství v kavárně a jednodenní kurz první pomoci od ZDrSEMu. Pořád mě bolí pravé koleno, ale jinak je mi skvěle a všechno mě to hrozně baví. Září.
Řeklo by se triatlon bez kola, ale vůbec ne, tohle bylo mnohem zábavnější: během závodu se plavalo šestkrát a dohromady to dalo kilometr a půl. Jo a nebyla tam depa, takže se běželo v mokrých hadrech a plavalo v botách. Samozřejmě jsme si na to objednali nejošklivější víkend za několik měsíců: šestnáct stupňů, vítr a déšť. A bylo to skvělý.