No prosím, tentokrát mi tvorba videa netrvala ani půl roku! Moc ráda jsem si zavzpomínala na pobyt ve Španělsku - na trek v horách, na dechberoucí Alhambru, na výlet s Alfem a na všechna jeho klavírní vystoupení. Hudební podkres ode mě už znáte - je to mé oblíbené Nuvole Bianche, které se právě pilně učím hrát na Ňuňíkovi.

Sportování pošedesáté. Jedna padesátka a jedna stovka. Jeden komín, jeden vánoční večírek, jedno divadlo. Jedny Vánoce. Silvestrování v Novohradských horách s kamarády, jejich dětmi, běháním, výletováním a spoustou společenského žití.

Loni jsem Pražskou stovku vynechala, ale letos jsem si ji nemohla nechat ujít - vždyť byla i vstřícně krátká; a navíc prostě začíná a končí u nás v Modřanech, a tomu se nedá odolat.

První letošní zimní padesátka - a rovnou na sněhu, takže moc krásná. Mrzlo jen tak přiměřeně, chvíli byly i hezké výhledy a celé to hodnotím dost pozitivně. A ani ten nárt už mě moc nebolí.

Sportování podevětapadesáté. Sportovně to bylo slabší, ale upekla jsem tři dorty a koupila si Ňuňíka, což je piáno. (A ke všemu jsou fotky!) Taky jsem byla maličko marůdek a taky jsem si nechala odstranit dalších deset znamínek. Takže je vlastně zázrak, že jsem si stihla zaběhat aspoň párkrát a že jsem byla i několikrát na krav maze. O poslední trénink v měsíci jsem přišla kvůli schůzi SVJ, na kterou jsem šla poprvé... a přišlo nás 46 %, takže jsme nebyli usnášeníschopní, takže jsme pár minut poseděli a šli zase domů.

O granadských památkách, takže především o Alhambře - a samozřejmě o Parque de las cienciás, muzeu s výstavami z různých lidských oborů - ten mě opravdu nadchl. Na závěr výlet k moři, než jsem odletěla domů.

Sportování poosmapadesáté. Spousta běhání a krav magy. Moje první stovka od loňského podzimu. Smutný příběh o pračce a ještě smutnější příběh o mém egu, když mi laserem odstraňovali znamínka. Taky jsme s holkama pekly tradiční podzimní žaludové placky a byla jsem se podívat na vojenskou přehlídku ke sto letům české státnosti. A poslední víkend jsem byla opravdu hodně, hodně moc unavená.

Co bych vám povídala, říct si "nebudu chodit na stovky, dokud se nedám trochu dohromady" je hrozně jednoduché, ale sledovat ostatní, jak je absolvují a jsou z nich nadšení, zatímco já sedím doma, je těžké. Takžeeee...

Sportování posedmapadesáté. Poslední letní třída krav magy a začátek klasického semestru - už chodíme na P5/G a Honza hrozně trpí, páč tak pokročilí rozhodně nejsme, ale třída tak být zapsaná musela. Byla jsem na dovolené ve Španělsku u Alfíka a bylo to boží! Dvakrát jsem běžela z práce. Jednou jsem byla plavat a po skoro roce jsem byla lézt na stěně. Jo a mám asi miliardu nového nábytku a vybavení bytu a zbavila jsem se posledních starých věcí - jedna skříň skončila ve sběrném dvoře, dvě policové skříně u babičky ve sklepě. A hned je doma krásněji.