Pěší výlet z Brandýsa nad Labem na Sněžku ve dvou lidech. Proč by jeden z těch dvou nemohl mít zlomenou klíční kost a druhý nové, puchýřotvorné pohory?

--první dva dny cesty--

Ano, a mám za sebou druhý termín skvělé zkoušky z teorie literatury a proto vám pro pobavení znovu předkládám otázky z testu. Jen by mě zajímalo, zda je možné vytvořit ještě víc subjektivně hodnotitelný test, než je tento. Možná se ho dočkáme na třetím termínu, kdo ví?

"A v neděli udeří tropická vlna veder..." Díky, Taťáno!
Měli jsme na hvězdárně v neděli den otevřených dveří. Jaké lepší počasí bychom si tak mohli přát než třicetistupňová vedra, ve kterých se demonstrátor peče ve vlastní šťávě v plechové kopuli při ukazování slunka?

Dělala jsem hodně zvláštní písemnou zkoušku. Ač se zadání nezdálo tak strašné, k ústní prošla třetina lidí (já mezi nimi nebyla). Když jsem to dopsala, hlavou mi vrtala otázka, jak to jen asi chtějí hodnotit? Zjevně si nějakou cestu našli.
Myslíte si, že máte na to, abyste udělali písemnou zkoušku z teorie literatury? Pojďte si to zkusit ;o)

Učím se. Opravdu - ne jako to šolíchání doteď, kdy většina vědomostí na zkoušce pocházela z doby strávené v tramvaji cestou do školy. Teď se opravdu učím - a je to nezvyk.

Na další planetě bydlil pijan. Návštěva u něho byla velice krátká, ale malého prince hodně rozesmutnila.

"Co tady děláš?" řekl pijanovi, který seděl mlčky před řadou prázdných a řadou plných lahví.
"Piji," odpověděl pochmurně pijan.
"A proč piješ?" zeptal se malý princ.
"Abych zapomněl," řekl pijan.
"Nač abys zapomněl?" vyzvídal malý princ a užuž ho začínal litovat.
"Abych zapomněl, že se stydím," přiznal se pijan a sklonil hlavu.
"A zač se stydíš?" vyptával se dále malý princ, protože by mu rád pomohl.
"Stydím se, že piji!" dodal pijan a nadobro se odmlčel.

A malý princ zmaten odešel.

Já jsem se narodila s pádlem v ruce. Bohužel příležitostí jezdit na vodě mám čím dál tím míň - nejsou lidi, ale přesto jsem přesvědčena, že tento druh přepravy je pro mě ten pravý.
Když není loď, jsou nohy. S báglem a do hor na několik týdnů a užiju si to jako nikdo jiný.
Tak mi vysvětlete, k čemu bych měla potřebovat kolo.

Občas si připadám jako Jára Cimrman, jako veliký průkopník slepých cest. Vždyť tu musí být někdo, kdo se rve s osudem, aby mohl nakonec zvolat: "Tudy ne, přátelé!"
Řeč je o dnešní zkoušce.

Metodologii učení je třeba řádně vypracovat, barevný rozvrh a drogy na učení a ideálně si taky pokrýt celé tělo taháky, jako to udělal Rimmer.
Anebo tady mám radu, jak projít vejškou - další komiks :o)
A nakonec tu mám shrnutou právě svoji metodologii učení na zkoušku, na kterou jsem měla čas se připravovat právě od středy do pátečního rána. Jsem zvědavá, jak ta zkouška dopadne, mám tušení, že se tím asi dvakrát chlubit nebudu :-D

"Dobrý den, vítejte v cíli! Tady máte tatranku a botičku a tady razítko - gratuluji!"