Učitelé často přetahují hodinu do přestávky, a proto jsem jako dítě získala pocit, že se vlastně na přestávky netěší. Ale těší! A jak! Stejně tak zbožňují své volné hodiny, konec vyučování a především víkendy.
Ty obzvlášť - při nich si totiž odpočine nejen učitel, ale i jeho smečka, která se vrací klidná a v rámci možností soustředěná.

V květnu 2009 jsem si na Twitter zaznamenala dost působivý sen: "Dneska se mi poprvé zdálo, jak učím. Šlo by mi to líp, kdyby mi dali rozvrh a mapu školy." Byl to sen prorocký - ve škole beznadějně bloudím a rozvrh budu vytvářet o víkendu.

Za týden mám státnice a tak se pilně, ráda a intenzivně učím. Jenže dneska je u nás havárka vody a  do večera nepoteče ani kapka... a copak se dá učit, když neteče voda? Vymyslela jsem si tedy, že budu dělat činnost, kterou absence vody nijak neovlivňuje - vařit. A jaké jídlo nemá s vodou vůbec nic společného? Správně, polévka.

Rozespalá ráno otevírám šatník. Co si dnes vezmu na sebe? Musím se líbit jedenapůlleté introvertce a pětadvacetiletému příteli. Zavrhnu červené tričko se želvičkami i zelené se žirafou, co je Emma tak miluje, ale přesto si povzdechnu, když se vydávám cestou kompromisu a oblékám se do nenápadného hnědého s ještěrkami. Má být jednadvacet stupňů a venku je jasno, aspoň si vezmu ty pěkné kraťásky.

Poslední dobou na blozích frčí psaní v bodech. Chápu proč, je to hrozně pohodlné pro autora neschopného udržet myšlenku :)

Vracela jsem tátovi peníze, které jsem si od něj půjčovala před Indií, a jásala jsem, že mi na účtu zbyla skoro tisícovka, takže neumřu hlady. Táta se mi koukal do internetového bankovnictví přes rameno. Podíval se na stav účtu, na mě, na stav účtu a na mě.
"Vždyť tam máš skoro šestnáct tisíc."

Produktivní jsem jenom pod obrovským stresem.

Byla jednou jedna singularita, která se obětovala, aby mohl vzniknout vesmír. Bylo to zrovna koncem prosince, a proto i celý ateistický svět slaví v tu dobu Vánoce. Jiný důvod mě nenapadá.

V úterý jsem byla na stěně a večer u Sargo na deskovkách. Ve středu jsem byla na motokárách. Až čtvrtek s sebou přinesl všední povinnosti - práci a školu.

... jsem si vždycky myslela.