Běhání, škola. Běhání, škola. Běhání, škola. Dva týdny na chatě v Krkonoších all inclusive.

Pokračování povídání o tradičním pošumavském putování. Tady už nestrádáme, protože nám Olda s Olíkem přivezli sluníčko. Druhá polovina.

Tradiční velikonoční Šumava v netradičním termínu. I měsíc po Velikonocích jsme na ní ale měli kvanta sněhu, deště a krup, ale taky sluníčka a krásné přírody. Lada, Pepa, Olda, Olík a já. První část ze dvou, protože 72 fotek na jeden článek je docela dost.

Protože i Praha má opuštěná zákoutí... když se v nich zrovna neběží orienťák. Ale myslím si, že jsme se vzájemně nijak nerušili. (A jako předehra povídání o sžívání s Mondeem a zkoušce.)

Druhý prosincový víkend jsme si udělali výlet na Kokořínsko. Spaní pod převisy, sezení u ohně, kytara a zpěv, opékání buřtů (a steaků)... neměli jsme se špatně.

Foťák se našel. Udělám mu pěkný hrobeček a budu na něj často vzpomínat, protože umřel velmi mladý, bylo mu teprve šest měsíců...

Na výlet se mi nechtělo, ale věděla jsem, že by mi bylo líto, kdybych nejela, a tak jsem se hecla. Věřte mi - teď je mi líto, že jsem vůbec vylézala z postele...

Ještě jednou Krkonoše - protože sníh. Instruktážní video jak se koulovat má a jak se koulovat nemá.

:)

Povídání o čtyřech dnech v Krkonoších plné fotek podzimních hor. Přiznávám se - mám slabost pro podzim. A pro hory. Jenže kdo si má umět vybrat?

Tohle je víc foto než reportáž z dovolené v Krušných horách. (Zaprvé se nemůžu nabažit nového foťáku a zadruhé se nemůžu nabažit Krušných hor.) Čtyřdenní dovolená koncem srpna.