Vyklusávání pojedenácté.
Byla-li bych poctivá, napsala bych si za tenhle měsíc naběhaných patnáct kilometrů, protože to ostatní byly procházky. Zase ale procházky v obtížném terénu rychlejší 6 km/h a dlouhé přes deset kilometrů mi už svojí funkcí připadají hodně podobné nabíhání objemů, takže poctivá nebudu a klidně si je započítám. K tomu tenhle měsíc dva pochody (a další jednatřicátého října až prvního listopadu), jedna stěna, tři šestkové volejbaly a čtyři plážové volejbaly. Tzn. neflákala jsem se.
Tenhle měsíc jsem jako novinku začala jíst železo, protože mi doktorka zjistila anémii. Po příčině se stále pátrá a z železa je mi šoufl, takže zatím moc spokojená nejsem, ale aspoň mám pocit, že až se příčina najde a odstraní, budu mít najednou zpřístupněné rezervy, na které budu moci trénovat. A třeba budu konečně schopná vyjít v kuse i nějaký kopec... nebo schody z metra.
Na Dni cesty se mi roztrhala síťka na mých silničních Adidas Duramo 5 W, a protože je přestali dělat, koupila jsem si náhradou Adidas Duramo 6 W. Zatím mi připadají hodně podobné, tak snad s nimi budu stejně spokojená. Na Pradědovce jsem zjistila, že chodit v Inov-8 Trailroc 246 po asfaltu je hodně zlé, takže mi asi zůstanou jenom na nejterénnější pochody (a sníh) a ve zbytku zůstanu u svých silniček, stejně už jsem zvyklá a vyhovuje mi to.
Na Den cesty jsem si nevzala hůlky a bylo to dobré rozhodnutí, to byla taky premiéra. Mám v plánu si začít vybírat, kam je brát a kam ne. Kilian je taky nenosí! :)
Přemýšlela jsem, co jsem asi chtěla světu sdělit, když jsem do kalendáře nezahrnula jednatřicátého,
a nakonec jsem se rozhodla, že se za tím neskrývá žádné poselství, ale čistě praktický důvod,
protože budu jednatřicátého a prvního trávit na stejném pochodu, takže si jednatřicátého
zahrnu do listopadu. Tak. Rozhodně to není tak, že bych nevěděla, kolik má říjen dní, ne-ee...
sobota a neděle 4. - 5. 10. 2014: Pradědova stovka (112 km)
sucho, v noci studený vítr, přes den sluníčko nebo mlha
Reportáž zde. Velmi společenská záležitost s nádherným počasím bez ambicí na výsledky. Krásné to bylo! Vzdálenost 112 km, čas 28 hod 48 min, nastoupáno 4200 metrů, celkové místo 55.-60. ze 78 dokončivších a 91 startujících, místo v ženách 8.-9. z 14 dokončivších (= startujících)
Zdroj: https://eithne.pise.cz/390-pradedova-stovka-2014.html.
úterý 7. 10. 2014: Stromovka s Terkou (7,98 km)
16 °C, sucho, světlo
Terka po nemoci, já po pochodu, kdybyste nás viděli, tak byste se smáli. Ale co, ráz akce byl společenský, takže indiánský běh byl plně akceptovatelný. Žejo? Vyřízená jsem byla hrozně, ale jak jsem se to dopoledne dozvěděla, jsem chudokrevná, takže mám nárok. Ještěže tak, jinak by to byla děsná ostuda :) Vzdálenost 7,98 km, čas 52 min 42 sec, tempo 6:36 min/km, nastoupáno 85 metrů, Adidas Duramo 5 W.
neděle 12. 10. 2014: kolem Kosoře nad Radotínem (11,67 km)
20 °C, sluníčko, světlo, sucho, ale neprostupně rozvodněná cesta se značkou
Vy jste věděli, jak moc nádherné jsou ty lesy nad Radotínem? Mně to tam úplně vyrazilo dech, a ještě ten prosluněný podzim do toho! Údolí, skály, žluté lesy... tolik k poetickému úvodu. Dál bych chtěla předestřít, že to nebyl běh, ale procházka. V běžeckém a pro mě s jazykem na vestě, ale procházka. Naštěstí, protože jsem málem umřela i při chůzi. Ona totiž byla červená značka zatopená řekou a bažinou, takže jsme se škrábali lesní strání, do toho tam ještě všechny ty ostatní kopce, a taky sluníčko, které mě málem zabilo, pak ten výstup k autu pod mostem, kudy vede Pražský okruh... jo, bylo to výživné. Navíc dvě mrtvoly - Martin s bolestí krku po trhání osmiček a já se všemi symptomy tubery. Takže procházka. Tenhle měsíc bude běžecky ještě zajímavej... :) Vzdálenost 11,67 km, čas 1 hod 54 min 50 sec, tempo 9:50 min/km, Inov-8 Trailroc 246.
17. -. 18. 10. 2014: Den cesty (116,9 km)
mezi 10 ° a 20 °C, v noci jasno, přes den dopoledne sluníčko a odpoledne zataženo, spousta bláta
Reportáž zde. Byl to poučný pochod, protože jsem zjistila, že bych měla jíst. Hmm... každý občas máme při balení nějaký zkrat, znám jednoho, který málem odjel na Krakonošovu stovku v sandálech bez jiných bot. Jinak jsem si příjemně zazávodila (jakože se sebou) a s výsledkem jsem spokojená, ačkoliv jsem měla v plánu 120 km - s jídlem by to vyšlo. Aspoň se budu mít kam posouvat na dalším Dni cesty. Vzdálenost 120,57 km, čas 23 hod 55 min 9 sec, rychlost 4,89 km/hod, nastoupáno 3021 metrů, Adidas Duramo 5 W.
24. 10. 2014: Kamýk a Modřanská rokle (6,76 km)
10 °C, světlo, bláto, zataženo, bezvětří
Koupila jsem si nové silniční botky, tak bych si mohla jít zas po dvou týdnech zaběhat, ne? Koneckonců už skoro měsíc baštím železo, aspoň uvidím, jestli se to nějak projevuje. No, a neprojevuje. Navíc mám pocit, že jsem zapomněla, jak se běhá, protože mi to vůbec nešlo, tepovka mi zase skákala až někam do nebes. Ale zase bylo fajn, že mi nezatuhávaly svaly. Boty jsou potřeba ještě hodně rozšlápnout, trochu mě z nich bolely nohy, ale s tím se počítalo. Taky jsem měla nové běžecké ponožky a ty byly skvělé. Vzdálenost 6,76 km, čas 47 min 42 sec, tempo 7:03 min/km, nastoupáno 135 metrů, Adidas Duramo 6 W, vel. 38.
25. 10. 2014: z Jihlavy do Třeště (26,73 km)
6 °C, bílá obloha, bláto, mimo les trochu vítr, příjemně
Reportáž zde. Vandrování nalehko s občasným popoběhnutím. Moc se mi to líbilo, teplota na popobíhání akorát, krajina nádherná, navíc jsem zrovna měla ten den hodně světlou chvilku, takže jsem to byla já, kdo čekal na Martina, a ne naopak. Takže jsem měla spoustu času na focení! Vzdálenost 26,73 km, čas 4 hod 30 min 48 sec, tempo 10:08 min/km, nastoupáno 680 metrů, Adidas Duramo 6 W.
26. 10. 2014: z Přibyslavi do Jihlavy (34,59 km)
5 °C, přes den bílá obloha, v podvečer sluníčko, bláto, mimo les foukalo
Reportáž zde. Druhý den měl světlou chvilku Martin, zatímco mě už elán trochu přešel, takže jsem sice pořád hodně fotila, ale teď už víc Martinova záda. Krajina byla snad ještě lepší než první den, navíc chvílemi prosvítalo sluníčko a opět jsem si to velice užila. Vzdálenost 34,29 km, čas 5 hod 18 min 48 sec, tempo 9:18 min/km, nastoupáno 796 metrů, Adidas Duramo 6 W.
