Sportování popětadvacáté + zamyšlení nad rokem 2015 a představy o roku 2016.
Při ohlédnutí za rokem 2015 jsem spokojená v mnoha aspektech: vyřešila jsem železo, začala jsem se díky tomu radikálně zlepšovat na krátkých tratích a v kopcích a nezávisle na tom se mi pořád zlepšuje vytrvalost. Zaběhla jsem si první zahraniční závod, který se mi moc líbil a i docela povedl, na Krakonošce jsem se zlepšila o více než hodinu, prošla jsem si duševní očistou na Malofatranské stovce a naučila se nedokončovat a neužírat se tím.
Běhala jsem o hodně méně než v roce 2014. Na jaře mě to nebavilo, v létě se kvůli vedru nedalo a na podzim to bylo plánovité, protože jsem konečně začala běhat systematicky. Teď na začátku zimy se flákám, protože se mi nedaří zregenerovat po EKUTu, ale už je toho moc - zjišťuju, že jsem hodně přibrala, a nejsem si jistá, jestli ta neschopnost běhat nemůže být částečně i tím.
Budoucí plány jsou takové, že do začátku ledna se rozklušu natolik, abych zase byla schopná trénovat, a pak se budu soustřeďovat na následující vrcholy roku:
- 2. dubna 2016 - Pražský půlmaraton
- 30. dubna 2016 - Den cesty
- 17. června - Krakonošova stovka
- 10. září 2016 - Birell běh na 10 km
Je jich až příliš mnoho, že? Ještě že nejsem profík :)
Cílím na to také vánoční dárky, které si kupuji. (No co, mám se ráda a chci si udělat radost!) Teď mám v plánu nové boty, nejdřív asi trailové, protože stovky v těch starých už příliš bolí, a potom silniční, které už mám dávno rozervané shora a prošlapané zdola. Silniční si zase vezmu nějaké levné, ale nevím, co s trailovkami, trochu pokukuji po Hokách. Na jaro (nejspíš už na Den cesty, určitě ale na Krakonošku) budu chtít běžeckou vestu. Salomon je boží, ale asi koupím nějakou kopii od Kalenji nebo Quechui, ty jsou docela levné (jakože Salomon Adv Skin Lab Hydro 12 Set je super, ale čtyři a půl tisíce je pro mě kompletní jídlo na čtvrt roku). Ještě jsem hodně přemýšlela o běžeckých holích (Z-Pole), ale spíš se naučím běhat i dlouhé vzdálenosti bez nich.
V roce 2016 bych ráda trénovala víc, dále, rychleji. Samozřejmě. A hlavně systematičtěji. Chci se zlepšovat. Rozumějte - nechci konkurovat lidem, které obdivuji a kteří mi jsou vzorem, mně stačí, když cítím, jak sílím. Jediný, koho chci soustavně porážet, je moje minulé já.
Držte mi palce!
Už nějakou dobu považuju sama sebe za běžce (i když mi to docela trvalo). A ano, i já jsem jiná a jím divné věci!
středa 2. 12. 2015: beach (1 hod)
já, Erika, Pavol, Petr
Erika vyhrála všechny sety. Príma, že jsem s ní dva hrála i já! :) Dneska mě to bavilo víc než minule, asi proto, že mi to signifikantně víc šlo. A povedla se mi moc pěkná smeč! Přiměřeně spokojená jsem byla i se svými příjmy a tentokrát jsem zvládala i náhry. Takže dobrý; slabým článkem byl dneska spíš Pavol. A ovšem v posledním setu i já, to jsem hrála s Petrem a to mi ho bylo až líto, jak jsem mu to kazila - byla jsem děsně urvaná, vyčerpaně jsem se cítila už po druhém setu. Co to co to? Furt následky Loučení (170km), které jsem došla před týdnem a půl? Každopádně jsem si zahrála skvěle!
pátek až neděle 4. - 6. 12. 2015: Pražská stovka (130 km)
Článek ZDE. Vzdálenost 130 km (co se stalo s olafokilometry??), čas 28 hod 25 min, rychlost 4,6 km/h, nastoupáno 5300 m+, Inov-8 Trailroc 246.
středa 9. 12. 2015: beach (1 hod)
já a Pavol, Erika a Petr
Jé jé, mně to šlo! A bavilo mě to úplně nehorázně! A vyhráli jsme první set a druhý byl těsně a pak už jsme oba odpadli (dělali chyby), ale stejně! A proběhlo spousta nádherných výměn! A vůbec mě při hraní nebolelo koleno, a to jsem se toho vážně dost bála! No mám radost velikou, vyšlo to celé moc pěkně. Vážně jsem spokojená, že jsme tentokrát byli s Pavlem pěkně sehraní.
sobota 12. 12. 2015: běh (7,19 km)
6 °C, jasno, bahno, bezvětří
Poprvé po Pražské stovce jsem necítila koleno a i svaly mi přišly už v pohodě, a tak jsem vyběhla, že se pomalu rozklusám a celý prosinec zaměřím na regeneraci, abych se v lednu mohla vrhnout na trénink na pražský půlmaraton. Nooo... ok, svaly ještě nebyly v pohodě a při běhu mě to koleno zase rozbolelo, sakra. Ačkoliv šlo o výklus, byla to dřina (je to pak ještě výklus?). Tempo bylo ještě ovlivněné bahenní lázní v polích - v tom se běžet nedá, člověk je rád, že neslítne při prosté chůzi - a pak ještě, když na mě na staveništi vyletěl odporný chlapík se psem a začal mi sprostě nadávat, že tam nemám co dělat. Měl samozřejmě pravdu, ale poslední rok to nikomu nevadilo, že jsem tudy probíhala, jenže teď už tam opravdu začali něco kopat, tak budu muset vymyslet alternativní cestu. Celkově mě běh přesvědčil, že zatím nemá cenu tlačit na pilu a nějak se stresovat s běháním místo shánění dárků, potřebuju ještě odpočívat. Vzdálenost 7,19 km, čas 44 min 56 sec, tempo 6:15 min/km, nastoupáno 93 metrů, Adidas Duramo 6W.
neděle 13. 12. 2015: běh (2,51 km)
9 °C, mokro, silný studený vítr
Chtěla jsem vyzkoušet, jestli jsem se včerejškem nerozběhala toli, že by mi to třeba začalo běhat. Bohužel už od rána mě zase bolelo koleno, zničené na Pražské stovce, a venku jsem zjistila, že mám problém nohy vůbec odlepit od země. Aspoň jsem si proběhla nové asfaltové smyčky, které postavili v polích za domem (primárně asi pro inline?), a asi to nebude špatné na běhání intervalů, byť mají lehké převýšení. Vzdálenost 2,51 km, čas 14 min 21 min, tempo 5:43 min/km, nastoupáno 41 metrů, Adidas Duramo 6W.
pondělí 14. 12. 2015: volejbal (1,5 hod)
já, Petr J., Radek V., Štindli, Ebřík vs. Erika, Kuba, Happy, Viktor Aleš a Irena
Já podle seznamu přihlášených opravdu věřila, že to bude dobrá hra! A i po rozdělení družstev jsem tomu věřila a s naším týmem jsem byla naprosto spokojená! Jenže pak se začalo hrát a já získala pocit, že tam hraju s Petrem sama. Jasně, i já jsem chybovala, šestkový volejbal už jsem nehrála příliš dlouho a chvíli jsem se musela orientovat v prostoru, ale byla jsem na místech, na kterých jsem měla být, a brala jsem smeče a snažila jsem se, v jednom kuse jsem se vrhala na zem a bylo to k něčemu dobré. Petr hrál skvěle jako vždycky, byť ke konci už trochu rezignoval, jak z nás byl nešťastný. Ostatní... tyjo, vždyť polovina našich podání šla do sítě! Nebyli jsme schopní přijmout! Nebyli jsme schopní rozehrát tak, aby si to nemohl vzít Kuba za sítí! Ááá! Plácaná nejhoršího kalibru. Jako legrační splečenský večer to nebylo špatné, ale jezdit kvůli tomu hodinu z práce někam na konec světa mi za to nestojí.
Následoval odpočinkový týden. Eriku rozbolely ve středu zuby, takže se beach zrušil, protože už jsme nestihli najít náhradu, a já se soustředila na nakupování vánočních dárků, pečení cukroví (ano, obou druhů! a jeden jsem dokonce ani nevyhodila!) a další věci, které bylo nezbytné udělat, a docela jsem si to užívala. Nohy pořád stejně cítím.
sobota 19. 12. 2015: běh (10,04 km)
12 °C, sluníčko, mokrá zem a spousty bláta
Byla jsem zvědavá, jak na tom jsem, ale byla jsem zklamaná, pořád ještě mi to moc neběhá. Nohy bolely jen průměrně, ale byl to takový ten pocit, že se musím hodně soustředit, abych udržela jiné než komfortní tempo. Ale bylo nádherně! Mokrý asfalt a oslnivé protislunce oslepovaly, nade mnou modrá obloha a teplo na krátký rukáv (joo, pět dní do Vánoc), ach ach. Běžela jsem v protisměru, abych si ten nudný asfalt trochu ozvláštnila (do terénu se nedalo, bahno bylo bezedné), a ještě jsem měla trochu adrenalinu díky divočákům, tentokrát ne přímo jejich zásluhou... honitba o víkendu v poledne? Zajímavé. Rány šly natěstí z druhého břehu rybníka. Vzdálenost 10,04 km, čas 1 hod 0 min 45 sec, tempo 6:03 min/km, nastoupáno 157 metrů, Adidas Duramo 6W.
neděle 20. 12. 2016: běh (2,92 km)
6 °C, zataženo, silný protivítr, morké podloží (asfalt)
Jen krátký rychlý běh, protože jsem na víc neměla čas, odkládala jsem to tak dlouho, až mi zbyla jen chvíle, než jsem musela vyrazit na zdobení vánočního stromečku u Sargo. Takže intenzita - a zase trochu zklamání, protože by to mělo být na čistém asfaltu mnohem lepší. Šla jsem do toho s velkou vervou, bolelo to od začátku do konce, tak mám aspoň dobrý pocit z toho, že jsem se zase jednou snažila. Asi je pomalu načase začít běhat pravidelně, odpočinek nepomáhá regeraci tolik, jak jsem doufala, takže to zkusím přeběhat. Vzdálenost 2,92 km, čas 14 min 0 sec, tempo 4:48 min/km, nastoupáno 54 metrů, Adidas Duramo 6W.
pondělí 21. 12. 2015: běh (3,37 km)
8 °C, tma, mokrý asfalt, vítr, jasno a úchvatný Orion nad hlavou
Tak dlouho jsem to odkládala (mám hlad, dám si polívku, než vytrávím, lehnu si chvíli s knížkou, je to napínavé, chci to dočíst), až jsem vybíhala po deváté večer. Jenže venku bylo krásně a liduprázdno a tělo si dalo říct a bylo to celé hrozně osvobozující a radostné. Chtělo se mi lítat, a tak z toho vznikl fartlek a bylo to prima. Do intervalů se asi jen tak nepustím, protože nemám hodinky, podle kterých bych se řídila, ale fartlek jako příprava na půlmaraton taky dobrý, ne? Ještě budu muset zrychlit ty pomalé části mezi rychlými. Taky jsem na výklus ke konci začala praktikovat abecedu (skipping, zakopávání a lifting), vždycky od mostu až domů, a teď hodně pracuju na tom, abych se oprostila od těch udivených pohledů kolemjdoucích sousedů. Vzdálenost 3,37 km, čas 17 min 55 sec, tempo 5:19 min/km, nastoupáno 56 metrů, Adidas Duramo 6W.
úterý 22. 12. 2015: běh (3,20 km)
11 °C, tma, suchý asfalt, slabý vítr
Byla jsem večer na návštěvě u babičky, tak jsem se pak vydala ještě vyběhat ty dva krajíce vánočky (ona byla ještě horká z trouby, ááách!) - tentokrát už opravdu jenom výklus. Běželo se mi pěkně, zkoumala jsem, po jakých všech cestách se dá běžet pod lampami. V druhé polovině jsem toho ale už měla dost, je dobře, že mám další den místo běhu beach. Vzdálenost 3,20 km, čas 16 min 57 sec, tempo 5:18 min/km, nastoupáno 59 metrů, Adidas Duramo 6W.
středa 23. 12. 2015: beach (1 hod)
já, Erika, Petr, Pavol, vnitřní hala na Strahově
Předvánoční beach. První tři sety jsem hrála s Petrem (prohráli jsme 1:2), další velký a malý s Pavolem (oba jsme prohráli). Celé to začalo trochu nešťastně, protože mi hned v prvním setu u sítě dupnul Pavol na nohu tak nešťastně, že mi sedřel dost velký kus kůže na nártu a následná kombinace potu a písku nebyla nic moc. No a jinak to bylo standardní hraní, myslím, že bylo dost znát, že jsme minulý týden vynechali. Měla jsem tam úchvatnou sérii šťastných balónů, kdy to lítalo úplně jinam, než mělo, ale vždycky z toho byl bod. Hezké pinkání.
čtvrtek 24. 12. 2015: běh (13,46 km)
4 °C, bláto, bezvětří, světlo, teplo
Vánoční dopolední běh. Nadělila jsem si běh lesem - první vzdálenost přes 10 km od Loučení. Běželo se pěkně, sice pořád cítím, že jsem na tom už byla letos i líp, ale to nevadí, mám radost, že se tam zas pomalu posouvám, vždyť bude stačit nepolevit. Taky mě moc těšilo množství dalších běžců, které jsem venku potkávala - vánočnímu běhání počasí dneska vysloveně přálo. Vzdálenost 13,46 km, čas 1 hod 16 min 40 sec, tempo 5:42 min/km, nastoupáno 221 metrů, Adidas Duramo 6W.
úterý 29. 12. 2015: běh (3,64 km)
3 °C, tma, sucho, asfalt, bezvětří
Další fartlek. (Ne že bych věděla, jak to má vypadat. Já si zrychlovala do sprintu, když se mi zrovna chtělo, a to jenom na vzdálenost dvou nebo tří lamp.) Myslím si, že je to pro mě užitečné, protože je to pěkná dřina - jak udržet tempo, tak při pomalých pasážích mezi tempy nezpomalit příliš. Vzdálenost 3,64 km, čas 18 min 36 min, tempo 5:07 min/km, nastoupáno 70 metrů, botky z Tchiba.
středa 30. 12. 2015: běh (4,19 km)
-1 °C, tma, sucho, bezvětří
Večerní běh - ale že se mi do toho mrazu nechtělo! Doufala jsem, že mi dvojitý oběh smyčky dá pět kilmetrů, ale nedal. Chtěla jsem na té vzdálenosti podržet tempo pod pěti minutami na kilometr. Omylem jsem naběhla i na tu cyklostezku úplně vzadu, na níž bohužel nejsou lampy, takže jsem pak sbíhala ještě přes trávník zpátky. Budu v lednu muset hodně zabrat, děsně jsem zlenivěla. Vzdálenost 4,19 km, čas 20 min 53 sec, tempo 4:59 min/km, nastoupáno 74 metrů, botky z Tchiba. Dneska mobil projednou měřil přesně.
čtvrtek 31. 12. 2015: běh (9,53 km)
2 °C, sluníčko a naprosto báječně úžasné mrazivé počasí
Zbožňuji, když můžu jít v zimě běhat za světla! Z práce nás pustili už v poledne, takže jsem se vypravila ven ještě před odjezdem do Krkonoš. A bylo to tak krásné! A byl led! Poprvé tuhle zimu konečně mrzne, vlastnobotně jsem si probořila jednu z louží. Běželo se mi trochu ztěžka, takže mě při přestávce na fotku překvapilo hezké tempo. Navíc jsem si to celou dobu moc užívala. A těch běžců venku! Ne těch svátečních, ale těch, co zdraví a běží rychleji než já. Ach och. Moc pěkná běžecká tečka za uplynulým rokem. Vzdálenost 9,53 km, čas 51 min 47 sec, 5:26 min/km, nastoupáno 157 metrů.
