"Eliško, ty jsi takové hezké nezadané děvče, je to stále ještě tak?"
"Alfíku, ty jsi ale pořád teplej, je to stále ještě tak?"
"Ano, je to stále tak. Ale taky jsem dostal pozvánku pro dva na klavírní koncert s následnou recepcí na německé ambasádě... a potřebuju garde."
"Jdu, kdy? Jsem moc krásná a nezadaná!"

O sněhu a ledu, věnečcích, velkých rampouších, stupních vítězů, borůvkových knedlících a veliké spoustě ošklivých schodů.

Sportování pošestadvacáté.

Velmi stručně o sobotní padesátce z Hájů do Klánovic.

Mělo to být úplně jinak. Protože jsem už počátkem zimy propadla pocitu, že jsem obklopena hloupými lidmi, chtěla jsem vyrazit na sólo Silvestr pod stan, trpět zimou a hladem a především prožít zjištění, že společnost sebehloupějšího člověka je lepší než společnost mě samé. Jenže pak jsem se dva dny a dvě noci opíjela v Rychlebských horách a zjistila jsem, že mám vlastně lidi děsně ráda, a když mi cestou do Prahy zavolala Bětka, jestli nechci Silvestr strávit s ní a dalšími kamarády v roubence v Krkonoších, bylo rozhodnuto.

U zříceniny Rychleby jsou naučné cedule, které povídají o historii i legendách, a protože jsou určeny mladším turistům, začínají oslovením 'milé děti' a končí ponaučením. Ilustrované jsou divnými, infantilními obrázky. Myslím, že taková stylizace se k tomuto povídání bude úžasně hodit.

Sportování popětadvacáté + zamyšlení nad rokem 2015 a představy o roku 2016.

Sto třicet kilometrů poblíž Prahy. Olaf začátkem prosince vždycky zařídí extrémní počasí - 2012 mráz, 2013 orkán a sníh, 2014 velmi hluboké bláto, 2015 kýčovité jaro a dechberoucí inverze. Jo. Takové to bylo.

Zajímavé akce v roce 2016. Ještě pořád nevím, kam vyrazím do zahraničí - ráda bych objevila nějaký pěkný lokální závod ve východní Evropě nebo blízké Asii. Bohužel mám hodně požadavků: levný, s levným cestovným, s pro mě zvládnutelnými časovými limity, mimo léto (resp. vedro) a samozřejmě hezký.