Duben začal depresivně, pokračoval ještě depresivněji - ale skončil skvěle. Koleno v posledním týdnu přestalo bolet a dovolovalo mi skvělé věci, jako třeba ujít 15 km nebo uběhnout 2 km. I vzhledem k ortopedovým závěrům jsem šťastná jak blecha. Za duben jsem sportovala 24x a trvalo to dohromady 20 hodin.

Březen. 127 ujetých a upajdaných kilometrů a celkově 16,5 hodiny sportu.

Únor. V součtu jsem urazila 175 km, což na invalidu není úplně špatný. Teď na konci měsíce sice nohu tahám za sebou, protože je koleno už skoro týden divný, ale stálo to za to! Na konci článku vsuvka ze života šikovné Eithné, jak je škodlivý nechat ráno po dočtení kapitoly mobil položený na posteli a jít prát povlečení.

Pokus o povstání z popela. Posilování, cyklistika a plavání. Článek jsem si sepsala primárně kvůli seznamu posilovacích a rehabilitačních cviků.

Tohle nešlo moc dobře.

Začátky sportování po operaci vazů a menisku v koleni, aneb jak běžec k plavání přišel.

94. Krátké příběhy ze života invalidy. Eithné se snaží nezbláznit a chodí po výletech. Eithné ve své nejlepší pokutové formě a Eithné ve své nejlepší formě obecně. Kuchařské historky aneb snaha se cení. Eithné kulturní, pracovní, společenská a konspirační.

93. "Tréninkový" je v tomto případě velmi v uvozovkách. První půlku měsíce mě skolila nepřekonatelná únava a vyčerpání, které se projevovalo ve všech aspektech; ještě horší ale byl další úraz kolene, ze kterého se vyklubal utržený přední křížový vaz a poničený mediální meniskus. Takže jediná hezká věc na tomhle deníčku je další z mnoha mých duchařských historek "bydlím sama, ale v bytě se ozývá ťapání", tentokrát i s fotkou. 8 km uběhnuto, 18 km ujeto na kole, 1,5 km uplaván v bazénu, 16 km ujito a k tomu 9 posilovacích tréninků, jeden jógový a samozřejmě ten jeden zpropadenej volejbal, kvůli kterému teď v práci do svého patra ručkuju po zábradlí, protože nemůžu chodit po schodech.

92. Deset intenzivních dní na dětském táboře jako zdravotnice, dva mammalwatchovací výlety s Ebříky za Prahu (v článku mám video a fotky z pulsaru) (sova pálená!!), Black Widow v kině, hádka s pejskařkou, ranní tma při bězích do práce a fantastické inverze a východy slunce. Dohromady 130 km, z toho 85 km běh, 34 km kolo a 10 km chůze; a navíc 1 střelnice a 2 odcvičené tréninky s kettlebellem.

91. Dva týdny v Kostarice a jeden víkend v lomu u Sázavy. Dokončené očkování proti covidu a první setkání se spolužáky z magistra vůbec - po roce studia jsem do té doby kromě paní na studijním ještě nikoho naživo neviděla. Spousta zvířátek a taky vrácení gremlinka Zifíčka po třech týdnech právoplatným majitelům. O tom, jak jsem smazala fotky z Kostariky, platila nový katalyzátor do tři měsíce starého auta, řešila zámečníka v devět večer - a to vše v jediném týdnu; a taky o tom, za kolik se dá prodat ledvina. Zadní vrátka, víme. Ale dobrej měsíc, jen hrozně našlapanej. Celkem 188 km, z toho  65 km chůze, 57 km kolo, 32 km běh a 22 km člunování.