80. Týden strávený na táboře jako zdravotnice a pravá ruka hlavního organizátora, kolo, plavání a konečně taky běh. Doktor říkal, že po šesti týdnech už můžu - a opravdu můžu. Koleno pobolívá čím dál tím méně, i když je pořád zatuhlé. Koncem měsíce dovolená.

79. Operace kolene, 175 km na kole a 5,15 km plavání. K tomu spousta drobných historek nejen o bolavém kolenu, ale také o dalších způsobech, jak se zranit, (za červenec jsem vyzkoušela většinu existujících,) o pozorování nočních svítících oblaků (s fotkou) a komety Neowise (bez fotky), o obětavém chlapíkovi ze spalovny, o velmi intenzivním pocitu, že mi v bazénu teče voda do kolene dírou po operaci, o setkáních s mým bažantem a fotka italského venkova na mém balkónu.

78. Ani nevím, kde začít! Běhání (68 km), cyklistika (82 km), padesátka, neschopnost chůze po jednom z těch kratších běhů, modřanská apokalypsa, drobné historky všedních dní, zápisky z Velice Přínosného Kurzu a závěrem dort, ke kterému bych ráda podotkla, že já mám na podzim taky narozeniny!

77. Mimořádně vydařený víkendový cyklus: třídenní cyklovýlet, jednodenní Brdské hřebeny, výlet s kočárky za opékáním buřtů a stokilometrová doprovodná cyklovarianta k dálkovému pochodu Krajinou bitvy u Lipan. K tomu asi tak miliarda píchlých duší, na samém konci měsíce zpozorované zničené řadicí lanko (a přesmykač a tak obecně víc věcí na kole), kodrcání bažanta, spousta nových komiksů, zima a sbíječky v práci, ostříhané vlasy, (ne že by si toho kdokoliv všimnul,) trocha únavy, trocha radosti - prostě obvyklá vydařená směska. (Na kole 559 km a tři defekty.)

76. Tenhle měsíc 366 km na kole a celých 12 km běhu, vau! Jeden defekt na kole (držím pěknou tradici defektů - zažila jsem dohromady tři: květen 2018, květen 2019, duben 2020) a stále ještě defekt na koleni, protože Střešovická nemocnice pořád nedává termíny operací. Nejvíc nejúchvatnější... ehm, "obrázek", od Sargojc Jášátka, což už je puberťák vyšší než já, jako poděkování za drobnou službu. Na kole v Brdech a na mnoha dalších skvělých štacích. A další skvělé akce a celkově velmi povedený měsíc, byť jsem ráda, že jsme v posledním týdnu začali zase pravidelně chodit do práce.

75. Utržený meniskus (můj), koronavirus (všude kolem), home office, první policejní kontrola v autě... zajímavý měsíc. Dala jsem se na focení cykloselfieček a svoje kolo jsem pojmenovala Chidori. Objela jsem celou Prahu, a protože to bylo 85 km, je o tom fakt dlouhej zápis. A protože mám zrušenou operaci menisku, zůstanu u kola ještě hodně dlouho.

74. Měsíc naprosté ukřivděnosti, protože moje bolavé koleno je utržený meniskus, a to nerozběhám. A taky vděku, protože stačila zmínka od kamarádky fyzioterapeutky, že už se jí to nějak nezdá, a když jsem začala řešit, kam za ortopedem, abych nečekala několik měsíců, dostala mě ona v součinnosti s manželem k jednomu z nejlepších ve střešovické nemocnici. Při běhu to bolí nesnesitelně, na schodech to bolí a na kole to bolí docela málo, takže jsem při hezkém počasí jezdila aspoň na něm. A plavání, plavání nebolí! Doma mi vznikla malá tělocvična včetně hrazdy navrtané ve zdi, kde posiluju aspoň to, co můžu; a jinak nedělám nic.

Dvě procházky a jeden pokus o běh. Tři krav magové tréninky a jeden seminář pro ženy o sexuálně motivovaných napadeních. Dvě plavání a tři cesty do práce na kole. A kromě toho spousta společenského života. Sportování mrzáka potřiasedmdesáté.

Trochu běhu, trochu krav magy a jedno plavání. Ramen. Krátká trasa Pražské stovky. Den blbec a týden blbec a taky konec roku blbec. Fialové berle, zážitky z ambulance a Uber jako nejlepší kámoš. Do nového roku hlavně hodně zdraví! Sportování podvaasedmdesáté.

Rekreace v Krkonoších ukončená výběhem na Sněžku; a o čtyři dny později odlet do Ekvádoru, kde jsem strávila skvělých 17 dní. Mimo to jsem toho moc nestihla - dva tréninky krav magy (po šestitýdenní pauze), tři běhy (v Krkonoších moje fyzička vzrostla raketovým tempem) a jeden výlet. A taky tradiční pečení žaludových placek podle receptu z foglarovek. Sportování pojednasedmdesáté.