Tradiční velikonoční přechod Šumavy se letos nekonal z mnoha důvodů - někteří měli zraněné koleno, jiní dopisovali diplomku, další se zase stěhovali; a navíc se nesmělo v té době bezdůvodně ven a ve více než dvou lidech. Pozitivní na tom je, že jsme lidi přizpůsobiví, a tak jsme si na druhý prodloužený květnový víkend dohodli jinou akci: kola.

Dubnová Šumava dopsaná další rok v únoru - zavzpomínejme si na slunné dny s nadějí, že jednou zase přijdou ;)
Šumava! Koupali jsme se v Lipně a v Křemelnici a ještě leckde jinde. Skoro každý večer jsme seděli kolem ohně a zpívali ke kytaře. Viděli jsme zmiji, užovku a slepýše a spoustu koní a těch legračních malých koz. Vlakem jsme letos vůbec nepopojížděli, ale zpříjemnili jsme si celé putování dvěma nocemi v penzionech. Skončili jsme spálení od slunce, protože bylo TAK krásně. A moc, opravdu moc jsme si to užili.

Můj milý deníčku, udělala jsem naprosto neslýchanou věc: vyrazila jsem na dva týdny do Krkonoš. Horská chata, plná penze a ryze individuální program.

 ...aneb jak se asi spí v hamace?

Na skok v Krušných horách. Plánovala jsem tam být déle, jenže jsem došla na konec hor, jejda. A protože jsem měla těžký batoh plný instantního jídla, ale prázdnou bombu, vůbec nevadilo, že jsem se vrátila domů dříve, než jsem chtěla.

Loni na podzim jsme dohodli na první červnový víkend klasický vandr, a že jako bez dětí, že si od nich rodiče aspoň odpočinou. Od té doby ovšem stihly Maruška, Bětka i Helča znovu otěhotnět, takže se původně plánovaná sestava trochu proměnila. Kromě drsňáka Marušky jsme vyrazili já, Zuzka, Jana a Jakub; v sobotu se připojili Alenka s Jirkou; a v neděli nám přijeli naproti Ondra s Markétkou. A bylo to moc prima.

Tradiční Šumava, opět v nové permutaci účastníků - poprvé jsme jeli všichni pohromadě. Pepa kvůli tomu přiletěl v sobotu ráno z druhého konce světa, Olda musel v neděli zpátky, ale stálo to za to!

Protože co s načnutými Velikonocemi. V sobotu mělo pršet, tak jsme ven vyrazili jen na jednu noc, ale ono to stačilo. Zážitek z toho mám hluboký, protože jsem poprvé rozdělala oheň křesadlem! Sníh, slunce, úplněk, pes, palačinky a vdolečky a křesadlový závod v rozdělávání ohně. Krušné hory s Alfíkem a Hasanem.

Z Broumovska do Orlických hor s Ajkou, Viktorem a Alfíkem s jeho psem.

Ono je samozejmě dost těžké napsat článek o dovolené s kamarádkami a jejich miminky, protože nikoho nezajímají cizí miminka. Ale snažila jsem se!