Já to musím napsat, i když vlastně není o čem psát. Jenže já se v sobotu vypravila na POCHOD! Po dvou letech a třech operacích kolena.

Noční padesátka. Co si budeme - nejvíc jsem se těšila na vyhlídku na Josefínce, protože jsem na ni měla samé skvělé vzpomínky. Počáteční příjemné teplo vystřídalo ranní sněžení a dopolední mrholení, ale bláta bylo málo a celé to bylo moc pěkné.

Pražská stovka 2020, akorátže ¬Pražská (vedla z Prahy na Slapy, ale už se nevracela,) ¬stovka (byla to jenom padesátka,) ¬2020 (kvůli covidu se pořádala až v roce 2021). A byl to individuální měřený trénink jednotlivců, takže se startovalo po jednom, abychom se nikde neshlukovali. Ale bylo to krásný. Fotoreportáž.

Není to ani padesátka, z toho asi nebude dost zážitků na report - mám si vůbec brát foťák? Ale tak jo... Ještěže tak, pár příhod za zapsání stálo. A navíc to nakonec bylo i docela fotogenické, jen se ještě budu muset naučit líp fotit bláto, aby byly čtenářské dojmy kompletní.

Tradiční Rakovnická šedesátka, už podruhé v duatlonové variantě. 31 km kolo, 27 km běh, 33 km kolo. Terén, kopce, přátelská atmosféra, skvělá organizace a nádherná trasa. Moc se mi to líbilo. A aby byly zážitky, tak jsem píchla i letos - bez toho by to nešlo, to už je tradice.

Poloviční trasa Pochodu krajem severočeských jednotek. Deštík, vítr, teplo, Lovoš a Milešovka, třešně, bramboračka, vyhlídky, pivo, bramboračka, vyděšená kráva, Kletečná z divného úhlu, spousta bláta a bramboračka. Skvělý pochod!

Dálkový pochod, akorát že na kole. 94 km z Českého Brodu. Dvě veverky, spousta ptáků, kopce, nádherná krajina a kolo, které ke konci působilo, že se každou chvíli rozsype. Akorát to bylo moc krátké.

Poloviční trasa Pražské stovky. Chtěla jsem být v cíli před jedenáctou, a nakonec jsem dorazila před sedmou, takže dobrý. A bylo to krásný, od trasy přes počasí až po organizaci bez chybiček.

Krásná trasa podzimní krajinou Rychlebských hor. Bohužel taky prachbídná organizace, u které mi nevadily ani tak samotné nedostatky, jako spíš fakt, že se informace na stránkách a v itineráři rozcházely s realitou. Ale podzimní Rychlebské hory! Můj foťák si zase jednou zařádil.

Vydařená padesátka kolem Pikovic. Všechno se to sešlo tak, že jsem celou dobu převážně běžela, a i když mám dneska problém se přesouvat po bytě, jsem spokojená a rozhodně to stálo za to.