Poloviční trasa Pražské stovky. Chtěla jsem být v cíli před jedenáctou, a nakonec jsem dorazila před sedmou, takže dobrý. A bylo to krásný, od trasy přes počasí až po organizaci bez chybiček.

Rekreace v Krkonoších ukončená výběhem na Sněžku; a o čtyři dny později odlet do Ekvádoru, kde jsem strávila skvělých 17 dní. Mimo to jsem toho moc nestihla - dva tréninky krav magy (po šestitýdenní pauze), tři běhy (v Krkonoších moje fyzička vzrostla raketovým tempem) a jeden výlet. A taky tradiční pečení žaludových placek podle receptu z foglarovek. Sportování pojednasedmdesáté.

Můj milý deníčku, udělala jsem naprosto neslýchanou věc: vyrazila jsem na dva týdny do Krkonoš. Horská chata, plná penze a ryze individuální program.

Báječný měsíc. Jedna stovka, jeden vandr a jedny dvoutýdenní Krkonoše. Plavání, krav maga, běhání, kolo, střelnice, výlety, ping-pong, sauna, wellness & jedno moudro z první pomoci na závěr. 122 běžeckých, 167 výletových a 79 cyklokilometrů. Sportování posedmdesáté.

Krásná trasa podzimní krajinou Rychlebských hor. Bohužel taky prachbídná organizace, u které mi nevadily ani tak samotné nedostatky, jako spíš fakt, že se informace na stránkách a v itineráři rozcházely s realitou. Ale podzimní Rychlebské hory! Můj foťák si zase jednou zařádil.

Sportování podevětašedesáté. Jedno lezení, jeden výlet v Jizerkách, jeden swimrun závod, dvakrát bazén, dvakrát střelnice, 117 km na kole, 98 km běhu a začátek kravmagového semestru. Z mikropříběhů tu je taky mobil zapomenutý na návštěvě, oprávněná, a přesto nespravedlivá pokuta za parkování, hipsterství v kavárně a jednodenní kurz první pomoci od ZDrSEMu. Pořád mě bolí pravé koleno, ale jinak je mi skvěle a všechno mě to hrozně baví. Září.

Řeklo by se triatlon bez kola, ale vůbec ne, tohle bylo mnohem zábavnější: během závodu se plavalo šestkrát a dohromady to dalo kilometr a půl. Jo a nebyla tam depa, takže se běželo v mokrých hadrech a plavalo v botách. Samozřejmě jsme si na to objednali nejošklivější víkend za několik měsíců: šestnáct stupňů, vítr a déšť. A bylo to skvělý.

Krav magový kemp. Akce plná dřiny, bolesti, alkoholu – zábava jen pro ty nejdrsnější z nás. Nebo se tak aspoň snažíme tvářit :)

Do práce jsem začala jezdit na kole nebo běhat, a sportovní deníček tak vypadá jako omalovánky. Jedna padesátka, na které jsem se hecla a vyhrála jsem ji. (Hecla jsem se tak moc, že mě ještě teď na konci měsíce bolí pravé koleno při pokusech o běh.) Byla jsem na tři dny v Krkonoších za turistikou a společenským životem. Třikrát jsem byla plavat + jednou si zkoušela plavání v botách a oblečení na Slapech, protože Swimrun závod se blíží. Vrcholem srpna již tradičně byl živohošťský kravmagový kemp, letos s tématem Shabak, tedy izraelská tajná služba. Sportování poosmašedesáté.

Vydařená padesátka kolem Pikovic. Všechno se to sešlo tak, že jsem celou dobu převážně běžela, a i když mám dneska problém se přesouvat po bytě, jsem spokojená a rozhodně to stálo za to.